HISTORIE 101stAIRBORNE DIVISION
101. výsadková divize, často označována jako „křičící orli“, je výsadkovou divizí americké armády, primárně určená pro letecké úderné operace. Někdy je nazývána i jako vrtulníková divize, protože disponuje množstvím vrtulníkové techniky. Během války ve Vietnamu byla 101.divize přeměněna na mobilní divizi, později na divizi pro letecké útoky, ale historicky nikdy neprováděla vzdušné operace na úrovni divize.
Historie jednotky
Divize vznikla 15.srpna 1942 v Camp Claiborne v Louisianě. Její prvním velitelem byl generálmajor William C. Lee. Asi nejznámější operací 101.divize během 2.světové války byl noční výsadek předcházející invazi v den D. Dne 25.srpna 1944 se divize stala součástí XVIII. výsadkového sboru v První spojenecké výsadkové armádě. Jako součást této formace se divize účastnila operace Market Garden. Během bitvy o Bulge byla 101.divize jako jedna z mála jednotek schopná potlačit německý postup a proto byla rychle převezena náklaďáky, aby bránila důležitou silniční křižovatku v Bastogne. Brigádní generál Anthony McAuliffe odpověděl Němcům na požadavek vzdát se těmito slovy : „To the German Commander : NUTS ! – The American Commander“. Divize bojovala dál až do doby, kdy se podařilo obklíčení narušit a německý postup zastavit. Dne 1.srpna 1945 opustila 101.výsadková divize Německo a přemístila se do Auxerre ve Francii, kde se připravovala na invazi do Japonska. Když se o dva týdny později Japonsko vzdalo, příprava operace už neměla smysl a 101.divize ukončila svou činnost 30. listopadu 1945 v Auxerre.
Během 2. světové války měla divize tyto součásti:
Za svou práci a nasazení obdrželi členové 101.divize čtyři válečná vyznamenání a dvě vyznamenání prezidentská. Celkem za druhé světové války ztratila divize v akcích 1766 členů, 6388 utrpělo zranění a 324 zemřelo na následky zranění.
501. parašutistický pěší pluk, 502. parašutistický pěší pluk, 506. parašutistický pěší pluk, 1. – 401. kluzákový pěší pluk, 321. kluzákový bitevní dělostřelecký prapor (75 mm), 907. kluzákový bitevní dělostřelecký prapor (105 mm), 377. parašutistický bitevní dělostřelecký prapor (75 mm), 81. výsadkový prapor, 326. výsadkový ženijní prapor, 320. bitevní dělostřelecký pluk, 187. bitevní pluk.K opětovné aktivaci 101.výsadkové divize jako výcvikové jednotky došlo v Camp Breckinridge (Kentucky) v roce 1948 a znovu pak roku 1950. Následovalo rozpuštění v roce 1954 ve Fort Jackson v Jižní Karolíně a v březnu 1956, kdy bylo osazenstvo i vybavení divize přemístěno do Fort Campbell (Kentucky), došlo k její reorganizaci na bojovou divizi. Od září do listopadu 1957 byly základní prvky divize rozmístěny do Little Rock (Arkansas) prezidentem Dwightem D. Eisenhowerem, aby hlídali Federální soud během Little Rock Crisis.
Během šedesátých let 20. století byla 1. brigáda a podpůrné jednotky 101.výsadkové brigády nasazeny ve Vietnamu, následovány zbytkem divize roku 1967. Za přibližně sedm let bojů ve Vietnamu se různé části 101.divize účastnily 15 misí. Mezi významné mise patří bitva o Hamburger Hill v roce 1969 a bitva o základnu Ripcord v roce 1970. 101.výsadková divize byla nasazena v severní části regionu, kde operovala proti infiltračním cestám v Laosu a v A Shau Valley vietnamské lidové armády. Části divize podpořily operaci armády vietnamské republiky Lam Son 719, invazi v jižním Laosu v roce 1971, ale do Laosu se dostaly jen letecké jednotky. V těchto sedmi letech ztratila divize 4011 mužů a 18259 utrpělo zranění.
V roce 1968 převzala divize strukturu a vybavení vzdušné divize. V roce 1974 se změnil výcvik, který nyní zahrnoval Air Assault Badge, v současnosti velmi rozšířený služební odznak v americké armádě.
Dne 12. prosince 1985 postihla divizi tragédie, když se civilní letadlo Arrow Air Flight 1285, které přepravovalo část divize z mírových misí a mezinárodní jednotku do Kentucky, zřítilo nedaleko města Gander v New Foundland. Všichni členové posádky a 248 amerických vojáků zahynulo, většina z nich pocházela z 3. praporu 502. pěšího pluku. Tato nehoda se zapsala jako nejhorší v letecké historii Kanady a velmi zasáhla USA. O vážnosti situace svědčí fakt, že prezident Ronald Reagan a jeho žena Nancy odcestovali do Fort Campbell, aby tuto hroznou událost osobně oznámili rodinám a blízkým obětí.
V lednu 1991 se 101.výsadková divize dostala do Iráku. Během 100 hodinové války divize neutrpěla žádné ztráty a zajala tisíce protivníků. Divize podpořila humanitární zásobování ve Rwandě a v Somálsku, později se účastnila na mírových misích na ostrově Haiti a v Bosně.
101. výsadková divize se stala první konvenční jednotkou, která byla rozmístěna na podporu globálního boje s terorismem (GWOT). Divize rozmístila svou 3. brigádu „Rakkasans“ jako první konvenční jednotku do bojů během operace Trvalá svoboda. Po období intenzivních bojů v drsných horách Shoj-I-Khot ve východním Afghánistánu během operace Anakonda se Rakkasans přesunuli na Fort Cambell, aby se zde připravili na další rozkazy.
V roce 2003 vedl generálmajor David H. Petraeus. Křičící orli do války během probíhající invaze v Iráku, operaci Irácká svoboda. 101. výsadková divize podporovala 3. pěší divizi tím, že čistila irácké opěrné body, která byly 3. divizí obklíčeny. Po této misi se přesunula a stala součástí okupačních jednotek. Před svým stažením na počátku roku 2004 používali jako základnu město Mosul.
Současně s výcvikem iráckých vojáků a jejich velitelů prováděla 101. výsadková mnoho bezpečnostních operací proti teroristickým buňkám. Operace Swarmer byla největší vzdušná akce v Iráku od 22. dubna 2003. 1.brigáda vedla operaci Škorpion proti Iráckým jednotkám blízko města Kirkuk.
Po reorganizaci divize byla od konce léta 2005 opět nasazena ve válečných oblastech Iráku. Velitelství divize přemístilo 42. pěší divizi, která doposud řídila bezpečnostní operace jako velení pro Task Force Liberty (Úkolové uskupení Svoboda) a přejmenovala jej na Task Force Band of Brothers (Úkolové uskupení Bratrstvo). Díky tomu přebrala 101. divize od 1. listopadu 2005 zodpovědnost za čtyři provincie v severní části středního Iráku: Salah ad Din, Kirkuk, Diyala a As Sulymaniyah. Od 30. prosince 2005 převzala Task Force Band of Brothers rovněž odpovědnost za výcvik iráckých bezpečnostních sil a za provádění bezpečnostních operací v provinciích Ninevah a Dahuk, protože velitelství pro Task Force Freedom bylo zrušeno.
Během druhého rozmístění byly 2. a 4. brigáda ze 101.divize určeny k provádění bezpečnostních operací pod velením Task Force Baghdad, zpočátku vedeny 3.pěchotní divizí, kterou přemístila 4. pěchotní divize. 1. prapor 506. pěchoty (4.brigáda) byl z divize oddělen a sloužil s námořní pěchotou v Ramadani, v provincii Al Anbar.
Hlavní úkol Task Force Band of Brothers během tohoto rozmístění v Iráku se soustředil na poskytování výcviku iráckým bezpečnostním silám. Když se 101. vrátila do Iráku, nebyly zde žádné irácké jednotky schopné převzetí velení operacím proti iráckým a zahraničním teroristům.
Vývoj nových podob irácké společnosti hrál také úlohu v operacích 101. divize v Iráku. Velitel divize generálmajor Thomas Turner hostil první guvernérskou konferenci pro šest provincií v operační oblasti divize, stejně tak jako sousedící provincii Erbil. Divize řídila četné operace civilních záležitostí, zahrnuje výstavbu a obnovu škol, klinik, policejních stanic a další významné stavby v civilní oblasti od Turecka po Bagdád a od hranic Sýrie až k íránským hranicím.
Organizace a úkoly 101. ABN
K hlavnímu úkolu 101. výsadkové divize patří přímá letecká a pozemní podpora při rozsáhlých výsadkových či kombinovaných operacích. 101. výsadková divize je zařazena pod velitelství Speciálních sil U.S.Army, takže může, stejně jako 160.SOAR či 82. divize plnit vysoce specializované úkoly, jak v rámci divize samotné, tak ve prospěch jiných jednotek úkolového uskupení. <br> Co se týče spektra úkolů, jednotka je často nasazeno do přímých či podpůrných akcí a úkolů. V rámci Iráku či Afghánistánu vytvářela např. podporu pro výsadky britských, amerických a jiných speciálních sil (SAS, Delta Force, 601.skss, 16.AAB, 82.divize, apod.) či zaměřovala cíle dalekonosných raket (podobně jako třeba četa Pathfinder u britské 16.AAB). V současné době tvoří základ stabilizačních sil v obou regionech a podílí se na výcviku nové irácké armády.
Jak vidno, spektrum úkolů je široké a proto musí být celá divize také dostatečně dobře vybavena – především vlastními podpůrnými jednotkami. Díky tomu má ve své struktuře např. 320. prapor dělostřelecké podpory či 86. polní nemocnici (ta ovšem není porovnatelná s kontingenty českých polních nemocnic, které působí v zahraničních misích – oproti nim se jedná pouze o tradiční brigádní obvaziště).
Organizační struktura 101.výsadkové divize (rok 2006):
- 3. bojová brigáda RAKKASANS (velitelství, 2 pluky lehké pěchoty, dělostřelecká podpora, logistická a průzkumná podpora)
- 506. plukovní bojové uskupení CURRAHEE (1. a 2. obrněný prapor, 61. obrněná letka, 320. prapor dělostřelecké podpory, 4. prapor speciálních operací).
- 101. zabezpečovací brigáda LIFELINERS (86. polní nemocnice)
- 106. transportní prapor FIRST AMONG EQUALS(106., 372., 541. a 594. transportní rota, 63. chemická rota, 613. a 632. kontrolní skupina, 887. ženijní rota)
- 129. brigáda logistické podpory DRIVE THE WEDGE (494. transportní rota)
- 101. vzdušná brigáda WINGS OF DESTINY (1. bojový pluk, 2., 5. a 6. letecký pluk, 17. obrněný pluk, 96.prapor vzdušné podpory)
- 159. vzdušná brigáda EAGLE THUNDER (3. a 4. prapor 159.vzdušné letky, velitelství, 7. letka)
- G1 – štáb (náčelník štábu, vojenská policie, vyšetřovací skupina) - tástupce náčelníka štábu zodpovědný za výcvik (letecká škola, výcviková divize, podpora výcviku)
Členem divize se může stát každý občan USA, který splňuje základní kritéria vstupu do U.S.Army.
Při výběrovém řízení je důležitý celkový zdravotní stav žadatele a jeho aktuální fyzická zdatnost, která se testuje standardním vstupním testem (APFT a WOCS testy), kde je nutné pro konkrétní pozici či funkci dosáhnout předem daných výkonů, resp. nasbírat v rámci bodového systému konkrétní množství bodů. Pokud se to uchazeči povede, bude zařazen do školícího kurzu pro svou novou pozici.
Divize se vybavena standardní výzbrojí, technikou a vybavením americké armády. Co se týče ručních zbraní najdeme zde tradičně pušky M16 či M4, pistoli Browning, kulomet M249 SAW, odstřelovačská puška M24 či granátomet M203. Z těžších zbraní nechybí ani automatický granátomet MK19 či ruční protiletadlový komplet Stinger.
Uniforma je klasického amerického potisku woodland, popř. pouštní woodland pro mise v arabských státech a Africe. Ostatní vybavení převážně americké.
101. divize je vybavena především leteckou technikou a to primárně vrtulníkovým vojskem, protože bojová a bombardovací letadla pevně drží ve svých drápech americké letectvo.
Vrtulníky užívané 101. ABN:
-AH-64 Apache- Apache je pokročilou bitevní helikoptérou, hlavní silou divize. Výzbrojen může být 16 PTŘS Hellfire, nebo 38 neřízenými raketami FFAR, případně jejich kombinací. Standardně nese i 30mm řetězový kanón až s 1200 kusy munice. Provádí přímou podporu pozemních vojsk, ničení tanků a obrněných vozidel.
-AH-64D Longbow- Moderní verze Apachů nenahradily všechny starší AH-64, ale pouze je doplnily. Longbow provádí průzkumnou a velitelskou činnost a zaměřování cílů, zatímco Apache útočí. Od původních AH-64 se liší hlavně velkou radarovou anténou nad hlavním rotorem a lepší avionikou.
-OH-58D Kiowa Warrior– Vrtulník určený primárně pro průzkum nesoucí výzbroj 70mm raket, střely Hellfire a Stinger a půlpalcovými kulomety. Využívá se zejména při nočních akcích.
-OH-6A Cause- Malý taktický vrtulník určený pro zabezpečení převozu osob v týlu.
-AH-6J Little Bird– Jedná se o vyzbrojenou verzi vrtulníku OH-6A, která může nést PTŘS TOW a 30mm řetězový Kanón..
-UH-60 Black Hawk– typický transportní a výsadkový vrtulník U.S.Army, existuje i v několika verzích „medevac“ určených pro převoz raněných z bojiště.
-CH-47 Chinook– transportní a nákladní vrtulník určený pro přesun materiálu.
"Článek je přebrán s laskavým svolením redakce z portálu Speciality.info."